Více o sboru
Fojtův komorní sbor z Roudnice nad Labem vznikl v roce 1993.
Sbormistři PaedDr. Zuzana Zrzavá a Mgr. Jiří Zrzavý chtějí prací s tímto
amatérských tělesem navázat na hudební a zvláště sborovou tradici města,
kterou ještě v padesátých letech minulého století reprezentoval pěvecký
spolek Hlahol.
V repertoáru FKS jsou hlavně skladby historické, zvláště duchovní.
Obsahuje ale i díla současnějších autorů, včetně úprav lidových písní,
nebo spirituálů.
Fojtův komorní sbor od svého vzniku nastudoval pro půlnoční bohoslužby kostela
narození Panny Marie v Roudnici nad Labem česko-latinskou vánoční mši,
„Missa pastorelis“ a známou „Hej Mistře“ Jakuba Jana Ryby. Dále vánoční mši Roberta
Führera, Františka Xavera Brixiho, Adama Václava Michny a Jiřího Ignáce Linka.
Každoročně sbor účinkuje na vánoční půlnoční mši v roudnickém kostele
Narození Panny Marie, svým zpěvem doprovází bohoslužby při významných
církevních svátcích. Zpívá ale i na akcích města, pořádá koncerty,
vystupuje při nejrůznějších příležitostech (na křtinách či svatbách svých
členů, významných výročí obcí…)
Od roku 2005 každoročně na sklonku léta sbor pořádá mezinárodní festival sborového
zpěvu „Roudnické konsonance“. Tento festival se stal
tradiční součástí roudnického vinobraní a jeho návštěvnost rok od roku stoupá.
V letech 2007 a 2008 spolupracoval sbor s Bendovým komorním orchestrem
a Ústeckým pěveckým sborem při nastudování dvou mší Františka Xavera Brixiho, které
byly předvedeny v Roudnici n. L., v Úštěku, na mělnickém zámku a
v ústeckém divadle.
Za dobu své existence se Fojtův komorní sbor zúčastnil řady pěveckých
soutěží, přehlídek i setkání. Např. „Ad fontes“ v Osečné
u Liberce, „Tibi Laus“ v Mostě, „Harantovské slavnosti
historického zpěvu“ na hradě Pecka u Nové Paky, festival duchovní
hudby v Šumperku, festival duchovní hudby „Šumava-Bayerischer Wald“
v Klatovech a česko-německém příhraničí. Hostila jej německá Gotha
i polský Knuròw.
Svým názvem chce sbor připomenout jméno rodiny Fojtů – významných
roudnických hudebníků 2. poloviny 18. a počátku
19. století, varhaníků, ředitelů roudnického kůru i učitelů.
Odtud tedy „Fojtův komorní sbor“.